Blechy u psů, koček a dalších domácích zvířat

Pro efektivní boj s nepřítelem, je nejprve nutné svého nepřítele co nejlépe poznat. Pojďme se na to tedy nyní podívat!

Druhy blech

V říši hmyzu existuje více než 100 základních druhů blech (celkově však již bylo popsáno více než 2 200 druhů a poddruhů). Ano opravdu tolik. Co se týče domácích mazlíčků, tak na těch naštěstí parazituje jen několik málo z nich. Na psech se vyskytuje nejčastěji blecha kočičí (Ctenocephalides felis), blecha psí (Ctenocephalides canis) a blecha lidská (též obecná, Pulex irritans). Je to skutečně v tomto pořadí.

Trochu paradoxně se u psů běžněji vyskytuje blecha kočičí než blecha psí.

Výjimečně můžeme na našich psích spolubydlících najít i blechu ježčí (Cerathophyllus erinacei), dále blechu slepičí (Ceratohyllus gallinae) nebo také blechy původně žijící na hlodavcích, hlavně blechu morovou (Xenopsylla cheopis), myší (Letopsylla segnis) nebo králičí (Spilopsyllus cuniculi).

Životní cyklus blechy

Základem v boji s blechou je pochopení jejího životního cyklu. Tuto část tedy nepřeskakujte, ale naopak jí věnujte velký pozor.

Blecha se během svého vývoje přeměňuje tzv. dokonalou přeměnou, tedy od vajíčka přes larvu a kuklu až po dospělce. Rychlost tohoto cyklu závisí na podmínkách v okolním prostředí. Za ideálních podmínek (teplo a vlhko) trvá doba od nakladení vajíčka po vylíhnutí dospělé blechy 11 – 18 dní. Běžně ale v domácích podmínkách blechy dokončují svůj cyklus za 3-6 týdnů. Každopádně však během roku proběhne těchto cyklů hned několik a vznikne proto více generací (tedy opravdu hodně) blech.

Samička blechy je během svého života schopna vyprodukovat až 500 vajíček. Do srsti svého hostitele (vašeho psa nebo kočky či jiného mazlíčka) jich na jeden zátah dokáže naklást zhruba 20. Vajíčka jsou oválná, perleťově bílá a mají velikost zhruba půl milimetru. POZOR! vajíčka blech nejsou lepivá, právě proto neulpívají na chlupech zvířete, ale volně odpadávají všude, kde se zvíře pohybuje. Právě tak dochází velmi rychle ke kontaminaci okolního prostředí.

Během několika dní (obvykle 7-10, ale záleží na podmínkách prostředí, hlavně teplotě a vlhkosti) se z bleších vajíček vylíhnou bílé, beznohé barvy, které jsou velké zhruba 2 – 5 mm a lze je proto snadno vidět běžným okem. Larvy se živí trusem dospělých blech, který obsahuje zbytky zvířecí krve a dále organickými zbytky v srsti zvířete (jako jsou šupinky kůže, chlupy aj.). Právě přítomnost trusu dospělých blech je nezbytná pro další vývoj larev.

Larvy se vyhýbají světlu a zalézají  proto do dek, matrací, koberců, v přírodě pak do půdy, pod listí, do trávy. Zároveň jsou velmi citlivé na sucho. Ke svému životu potřebují vlhkost.

Larvální stadium trvá (opět dle podmínek prostředí) zhruba 5 – 10 dní. Larva postupně roste, dvakrát se svléká a nakonec se zakuklí do podoby zhruba 5 mm velké lepivé larvy. Na lepivý povrch bleší kukly se nalepí částice z okolního prostředí (hlavně prach a chlupy). Velké množství těchto kukel můžeme nalézt třeba ve zvířecích pelíšcích, v matracích, v čalouněném nábytku, na sedadlech aut apod.

Do 14 dnů (často však výrazně dříve, nebo výrazně později) se z kukly vylíhne hnědočerveně zbarvená, asi 2,5 mm velká dospělá blecha.

Stadium kukly je zajímavé tím, že bleší kukla může v jakési hibernaci (zimním spánku) přežívat i několik měsíců až jeden rok. Zakuklená larva tak často výjiměčně při teplých zimách může i přezimovat a dospělá blecha se pak vylíhne za příznivých klimatických podmínek až v dalším roce na jaře.

Dospělá blecha žije průměrně půl roku, ale může přežít i déle. Jedinou její potravou je krev. Nejdříve probodne kůži hostitele a z nabodnuté cévy potom krev odsává. Nepotřebuje však její pravidelný přísun potravy. Jednak dokáže hladovět až 3 měsíce bez toho, aby se napila, jednak díky svému nesmírně objemnému žaludku, který se může několikanásobně zvětšit, je schopna pojmout velké množství potravy (krve) do zásoby.

Obvyklé (a výše zmíněné) druhy blech však  dlouhodobě nejsou schopny přežít teplotu nižší než 3°C. Při standardním průběhu zimy je tedy v našich klimatických podmínkách poměrně nepravděpodobné, že by byly schopny přežívat ve venkovním prostředí, naopak v domácnostech je pro ně naprosto ideální prostředí – teplota ani vlhkost se prakticky nemění a blecha má trvalý a neomezený přísun potravy. Pokud však jsou zimy mírné (jak tomu bylo v posledních letech), pak se blechy vesele množí a jejich vývojový cyklus je zkrácen.